Umělkyně Maria Aksinina čerpá inspiraci z pohádek

Z kořenů hlubokých dětských prožitků a fascinace světem pohádek vyrůstá i tvorba Marie Aksininy, jejíž cyklus Skaz (Siňuška, Veliký Poloz, Modrý Hádek) je zastoupen v Umělecké sbírce Ostravské univerzity. Výtvarnice čerpá z atmosféry starých příběhů, ilustrací a kouzelných míst svého dětství – zejména z chalupy prarodičů, která pro ni byla branou do vlastního „muzea“ fantazie. Tato raná okouzlení se dodnes odrážejí v jejím vizuálním jazyce, stejně jako citlivý vztah k textilní tvorbě. Cyklus Skaz tak představuje její osobitý návrat k prastarým motivům a magickým bytostem, které v jejím díle ožívají s neobyčejnou přesvědčivostí.

Jaké vzpomínky z dětství nebo období studia vás nejvíce ovlivnily ve vaší tvorbě?

Nejsilněji mě ovlivnily pohádky, které mi četli rodiče, a později i ty, které jsem objevovala sama. Hodně na mě působily jejich ilustrace. Na první umělecké škole jsme často dostávali úkoly právě na téma pohádek a dodnes mě inspirují i moje tehdejší dětské práce. Připomínají mi, co všechno jsem dokázala vymyslet jako malá, jak neomezenou fantazii děti mají a jak důležité je o ni nepřijít.

Velkou roli hrály také chvíle, které jsem trávila na chalupě u babičky a dědečka. Bylo to pro mě jako vstoupit do pohádky nebo malého muzea – všude byly koberce, staré televize a rádia, panenky, samovary i babiččiny koláže. Každý předmět měl svůj příběh. A hned za chalupou se rozprostíral nejkouzelnější les, jaký jsem kdy viděla. Tyhle zážitky ve mně hluboce zakořenily a dodnes se do nich ve své tvorbě vracím.

Co vás přivedlo k práci s textilní koláží ?

Vždy mě fascinovaly všechny možné textilní věci – koberce, tapisérie, starodávné oblečení i různé textilní umělecké objekty. Často si také vybavuju koláže mojí babičky, které visely na chalupě. Vyprávěla mi k nim příběhy a já jsem na nich mohla hodiny objevovat malé detaily.

Myslím, že látky dokážou uchovávat vzpomínky mnohem líp než jiné materiály. Nesou na sobě stopy času, vůně, textury, příběhy lidí, kteří je nosili nebo měli doma.

Na jakých projektech nyní pracujete a kam byste chtěla svou tvorbu směřovat v budoucnu?

Momentálně bohužel nemám tolik času na tvorbu, ale když se k ní dostanu, pracuju hlavně na menších kolážích z cyklu Magický les. Je to sbírka různých obrazů, někdy i docela abstraktních, které odkazují na pohádkové motivy. Les se v pohádkách často objevuje jako hlavní místo děje, překážka na cestě hrdiny nebo místo, kde žijí nějaké zlé síly. Nejde o konkrétní příběhy – spíš se snažím v těchto kolážích zachytit magickou a trochu strašidelnou atmosféru. Do budoucna chci v této sérii pokračovat a zároveň se plánuju vrátit k cyklu Skaz, který bych ráda dál rozvíjela.