Terapie venkovem: Anna Treterová a Filip Nádvorník vystavují v Brně

Umělci Anna Treterová a Filip Nádvorník, jejichž díla jsou zastoupena v Umělecké sbírce Ostravské univerzity, se účastní skupinové výstavy Terapie venkovem, která probíhá od 11. 3. do 24. 5. 2026 v Domě pánů z Kunštátu (Dominikánská 9, 602 00 Brno). Kurátorkou výstavy je Marika Svobodová.

Venkov jako prostor proměny

Skupinová výstava současných umělců a umělkyň se dotýká tématu venkova jako místa, které může mít transformační a léčebný potenciál pro řadu civilizačních výzev, s nimiž se v současném světě potýkáme. Představa venkova dnes vyvolává směs ambivalentních pocitů spojených s řadou klišé a přetrvávajících kulturních stereotypů.

Podoba a problémy dnešního venkova jsou do velké míry důsledkem násilné kolektivizace zemědělství v minulosti, kdy došlo k devastaci krajiny a rozpadu venkovské struktury, přerušení původních vazeb a způsobu života. Tradiční venkovská kultura byla zneužívána nacionálními politickými ideologiemi jako forma národního umění a do značné míry se vyprázdnila. Současný venkov se navíc potýká s nedostatkem pracovních příležitostí, špatnou dopravní dostupností, chudobou, vyloučeností či omezeným přístupem ke vzdělání a zdravotní péči.

Terapie proti přetížení současnosti

Na druhou stranu venkov nabízí – zejména v kontextu rostoucích cen bydlení ve městech – možnost dostupnějšího bydlení spojeného s odlišným životním rytmem. V současném umění i mimo něj se stává autentickým prostorem zpomalení, zjednodušení a úniku z pocitů trvalého přetížení a zahlcení online prostředím v éře po umělé inteligenci a v době klimatických změn.

Venkov zde není chápán jako místo úniku od reality, ale jako aktivní terapeutický prostředek. Nabízí prostor pro samozásobitelství, pěstitelství, pospolitost, kutilství i tradiční řemeslné a rukodělné práce. Přináší haptické spojení s přírodními materiály, sepětí s půdou, zvířaty a přirozenými cykly, jejichž součástí jsou rituály a svátky v původním významu. V tomto smyslu může být modelem možné proměny společenského uspořádání.

Asociativní přístup a dialog generací

Výstava sleduje téma venkova asociativní formou prostřednictvím sochařských a malířských děl vystavujících. Pro některé z nich představuje venkov přímou životní zkušenost spojenou s prací a každodenností mimo město, pro jiné jde o způsob práce s materiálem a tématem, k němuž se ve své tvorbě vracejí. Na výstavě vystavují tito žijící autoři Jakub Dvořák & Michaela Nováková, Šárka Janeba, Barbora Lungová, Bedřich Mrkva, Filip Nádvorník, Anna Treterová a Barbora Vovsová. Vedle současných autorek a autorů je na výstavě zastoupeno také vybrané dílo Vladimíra Drápala (1921–2015), malíře, grafika, sochaře a pedagoga, který prožil celý život v Tvarožné u Brna. Prostředí venkova, jeho obyvatel, zvířat i přírody patřilo k jeho celoživotním tématům. Ve svých redukovaných a abstrahovaných cyklech zachycoval sousedy, venkovany, koně, stromy, dvojice či venuše.

Drápal studoval ve čtyřicátých letech brněnskou Školu uměleckých řemesel v ateliéru Emanuela Hrbka a poté Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliéru Josefa Kaplického. Od poloviny šedesátých let vyučoval na Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty a v letech 1974–1982 působil jako docent na Katedře věd o umění Filozofické fakulty UJEP v Brně. Patřil k zakládajícím členům brněnských tvůrčích skupin Profil 58 a Sdružení Q. V Brně se nachází několik jeho realizací ve veřejném prostoru, například reliéf Dvojice v budově Ústavního soudu či plastika Venuše u pavilonu Anthropos.

Účast Anny Treterové a Filipa Nádvorníka na výstavě Terapie venkovem zároveň potvrzuje kvalitu a aktuálnost autorů zastoupených v Umělecké sbírce Ostravské univerzity. Výstava vytváří prostor pro dialog mezi generacemi i mezi různými přístupy k tématu venkova – jako prostoru paměti, práce, rituálu i možné budoucnosti.

Zdroj: Dům umění města Brna Terapie venkovem

Dílo Filipa Nádvorníka ve sbírce OU

Dílo Anny Treterové ve sbírce OU