Cáry

Václav Buchtelík (*1990) patří k výrazným osobnostem mladé ostravské scény. Výtvarné vzdělání získal nejprve na Střední umělecké škole v Ostravě v ateliéru užité malby Aleše Hudečka a následně na Fakultě umění Ostravské univerzity, kde studoval v ateliéru Daniela Balabána. Právě zde se začal formovat jeho osobitý rukopis, v němž se mísí preciznost provedení s hlubokým niterním napětím.

Těžištěm Buchtelíkovy tvorby je téma strachu a určitého implicitního zla. Ve svých raných cyklech pracoval s kolážovitými předlohami složenými z obrazů idealizované socialistické reality – prvomájových průvodů, spartakiád, jež bychom mohli nazvat jako náměty tehdejšího „kolektivního optimismu“. Tyto motivy pak autor konfrontoval se snovými krajinami plnými výbuchů, magmatu, tekuté oceli a dýmu. Figury v jeho malbách působí podivně klidně a silně kontrastují se závažností sdělení, o které autor usiluje. Charakteristickým znakem jeho malířského rukopisu se stává též vizuální napodobení koláže, tj. namalovaný či potrhaný papír nebo jiný materiál roztrhaný na „cáry“. To lze sledovat i v díle, které je součástí univerzitní sbírky a je tak pro Buchtelíkovu tvorbu signifikantní.

Mladý autor své práce představil již na řadě samostatných i skupinových výstav v České republice i zahraničí – mimo jiné na výstavách Zoja (Ostrava, 2019), Pod doutnajícím nebem roztrhal jsem kůže knih (Důl Michal, 2020), Mood:doom (Bold Gallery, Praha, 2022) či na společné výstavě Bez tváře v Galerii výtvarného umění v Ostravě (2024). Sledovaný obraz Cáry byl v nedávné době vystaven v Galerii hl.m. Prahy na exhibici Návratný průzkum (2024), jež se pokusila zmapovat ostravskou výtvarnou scénu posledních desetiletí a představit nejvýraznější osobnosti, které jsou spojeny s Moravskoslezským krajem. (Více o proběhlé výstavě)